O projektu
Projekt s názvem Leoš Janáček: Nápěvky mluvy. Kritické vydání je realizován od roku 2006 díky podpoře Grantové agentury České republiky. Jeho cílem je předložit dosud ještě nikdy uceleně nevydaný soubor skladatelových pravidelně zapisovaných nápěvků mluvy. Janáčkův zájem o nápěvky je poprvé zaznamenán v roce 1897, poslední záznamy nápěvků jsou z roku 1928. O novosti nápadu s nápěvky svědčí Janáčkův svědomitý zápis a číslování nápěvků. Velká část nápěvků je zaznamenána v Janáčkových zápisnících, které skladatel nosil u sebe a zapisoval si do nich hlasy lidí, zvířat a zvuky věcí. Dochovalo se celkem 56 sešitků z let 1897–1928. Nicméně nápěvky mluvy lze nalézt i v celé řadě dalších materiálů, které lze rozdělit na dvě skupiny: 1) soubor nápěvků rukopisných, tj. nápěvků užitých kupř. v korespondenci nebo poznamenaných ve studované literatuře (kupř. programy a jiné dokumenty); 2) nápěvky, ještě za života skladatele užité ve vlastních vydaných pracích; zde jde o Janáčkovy texty literární, hudebně teoretické a folkloristické. Nápěvky nalezneme také v katalogu L. Janáčka (nápěvky za skladatelova života přepsané ze zápisníků, ty jsou ovšem neúplné) a v dalších materiálech. Většina pramenů se nachází v Janáčkově archivu Moravského zemského muzea (MZM, JA) v Brně.
Realizace projektu předpokládala nejprve důkladné zmapování pramenného materiálu, neboť dodnes není počet veškerých nápěvků mluvy vzhledem k velmi širokému záběru jejich výskytu přesně znám. Původní odhadovaný počet nápěvků byl kolem 3 tisíc, v současnosti se kloníme k počtu více než dvojnásobnému, nicméně ani toto pravděpodobně nebude číslem konečným. Proto předpokládáme kontinuitu badatelských aktivit i po ukončení stávající fáze projektu. V ní byl důraz kladen na zpracování nápěvků mluvy autografní povahy, zejména v Janáčkových zápisnících. V budoucnu předpokládáme zapracování nápěvkových materiálů z ostatních zdrojů.
Postup zpracování jednotlivých nápěvků je vždy následovný: originály nápěvků jsou nejprve při zpracování z důvodu vyloučení případných odchylek nebo omylů detailně srovnávány s již existujícími kopiemi na katalogizačních lístcích, které vznikly ještě za Janáčkova života a jsou autorizovány. Poté může být přistoupeno k vypracování intervalové analýzy, vyjádřené ve formě číselné posloupnosti. Následně je pořízen scan rukopisu nápěvků, takto získané rukopisné záznamy přepsány do notografické podoby ve formátech jpg, pdf a mp3; tím je nápěvek přichystán pro vkládání do databáze. Tato databáze byla vytvořena s ohledem na konkrétní požadavky a specifikace ucelené formy katalogizace nápěvků, přičemž během prvního roku práce na sběru, třídění, analýzách a vkládání získaných dat se podařilo vytvořit optimální model informačního řetězce. Z pohledu tříleté práce se i tento jeví jako báze, bude ji ještě dále třeba cizelovat při vkládání dalších nápěvků; teprve při sběru a ohledání každého jednotlivého zápisu se potvrzuje nebo rozšiřuje dosud uplatňovaná informační metodika.
V uživatelské databázi jsou předdefinována všechna základní identifikační data: lokalizace, datace a uložení pramene z něhož je nápěvek čepán a editory přidělené pořadové číslo, (s ohledem na budoucí chronologické řazení), zobrazení autografu a notosazby nápěvku a jeho informativní audializace, popis autografního zápisu a případné další konkretizace. Následují další předem připravená selekční data: textový incipit, upřesnění jazykové podoby nápěvkového textu (česky, německy, rusky, francouzsky atd.), intervalový derivát nápěvku (v číselné posloupnosti), specifikace objektu nápěvku (zda jde o muže, ženu nebo dítě, určení jeho věku; nebo zda jde o zvíře, přírodu živou nebo neživou), doba sběru nápěvku, místo jeho zápisu, délka nápěvku - to vše dle Janáčkova zápisu anebo editorsky per analogiam. Jako dodatečná informace bude vkládáno do databáze následné užití nápěvku (např. v teoretických studiích nebo fejetonech Leoše Janáčka), upřesnění dalších nalezených variant nebo stejnoznění nápěvku atd.
Logicky ne u každého nápěvku v databázi jsou vyplněny všechny výše uváděné parametry, zde záleží na dostupnosti jednotlivých informací. Upustili jsme od původně zamýšlených cizojazyčných mutací jednotlivých nápěvků – praxe ukázala, jak záludný a de facto nepřeložitelný dokáže být text zahalený metaforou nebo uvedený v dialektu. Pro nečeského uživatele připojujíme možnou cizojazyčnou anonci textového incipitu.